Jedna z nejpoužívanějších sociálních sítí současnosti má miliony aktivních uživatelů. Lidé ji používají k tomu, aby zveřejňovali zákulisní záběry ze svého profesního i osobního života. Fotíme vše od rodinných dovolených, přes své šikovné ratolesti až po dobroty, které jsme měli k obědu. Samozřejmě musí být všechno jako ze žurnálu. Děti se musejí usmívat, mořská voda lesknout a jídlo musí být naservírováno těmi nejlepšími podniky. To vše jen proto, abychom ve společnosti vzbudili dojem, že náš život je jako pohádka.
Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co tento hon za dokonalou fotografií udělá se způsobem našeho myšlení?
Pořizovatel se žene jen za tou jedinou perfektní fotografií pro Instagram, že naprosto přestane vnímat všechno ostatní. To potom jedete se sestrou na hory, abyste ji patnáct minut pozorovali nakrucovat se před objektivem v lyžařské kombinéze. Přičemž ta ihned po pořízení fotky zalézá do srubu a Vy zůstáváte sám. A světe div se, večer se na Instagramu dozvídáte, že ta samá sestra prožila „super horský víkend s bráchou.“ Kde se jen stala chyba?
„Tereza má nového přítele… říkáte si zachmuřeně při pozorování fotky vypracovaného krasavce ve slunečních brýlích. „Lukáš je zase někde v Řecku… Lucce se narodila překrásná holčička…“ Fotek stále přibývá a Vaše nálada se víc a víc zhoršuje. Najednou máte pocit, že všem ostatním život dává něco krásného a nezapomenutelného, zatímco Vy stále jen dřepíte na zadku a nic. Takhle nějak to vypadá ze strany pozorovatele. Cítíte smutek, vztek a žárlivost. Přičemž Vám nedochází, že to, co vidíte je z 90 % jenom divadlo.
Tereze pravděpodobně trvalo dvacet minut, než svého nového přítele přesvědčila, aby se vůbec nechal vyfotit. Načež se pohádali, ale jelikož si ji chtěl kvůli večernímu dostaveníčku udobřit, poslušně si stoupnul tam, kam ho postavila. Lukáš má na nohou puchýře velikosti pomerančů a ztratil nabíječku. A Lucku ten její brouček pravděpodobně v noci neustále budil pláčem a pro samou únavu skoro nevidí.
Samozřejmě to tak nemusí být vždy. Za pěknou fotkou se může skrývat hezký den. Ale Vy byste si každopádně měli místo stýskání vyrazit tvořit svoje vlastní zážitky. Bez ohledu na ostatní. Navíc není vždy dobré snažit se vytvořit dokonalost. Život je tak nádherný právě proto, že není perfektní.
Instagram může být dobrým prostředkem ke zviditelnění sebe a toho, co děláte. Ale pokud si pro samou představu štěstí necháte všechny šťastné chvíle proklouznout mezi prsty, co z toho nakonec budete mít? Není lepší nechat jednou za čas Instagram spát a prostě si užít to, co máte před očima? Protože než se otočíte je Vám sedmdesát a litujete, že v těch nejdůležitějších chvílích života jste měl jen foťák přilepený k obličeji. Stojí to za to?
